Úvod »Právna veda» Terorismus, globální terorismus a éra al-Káidy
Publikace Terorismus, globální terorismus a éra al-Káidy ukotvuje fenomén moderního terorismu od konce 19. století do současnosti – na počátek 21. století, a to zejména v rámci oboru mezinárodních vztahů. Je to ojedinělý přístup, neboť v průběhu 20. století byl terorismus v českém prostředí analyzován odděleně mimo obor mezinárodních vztahů historiky či vojenskými i policejními složkami. Terorismus byl považován za nahodilý kriminální čin, případně lokální jev, a v rámci oboru mezinárodních vztahů nebyla terorismu přikládána významná pozornost. Tato doba již pominula a dnes víme, že fenomén terorismu řadíme do skupiny závažných globálních bezpečnostních hrozeb současnosti, které mají na chod mezinárodních vztahů významný dopad. Hrozba moderního terorismu se projevuje postupně v průběhu 20. století a vrcholí útokem na Spojené státy americké 11. 9. 2001. Od tohoto data začíná být terorismus vnímán jako potenciálně všudypřítomná hrozba, a stává se tak jedním z fenoménů podléhajících intenzivnímu výzkumu i v rámci oboru mezinárodních vztahů. Publikace moderní terorismus propojuje s historickým rámcem novodobého vývoje mezinárodních vztahů. Je zaměřena na vymezení termínu terorismus, na komunikační strategii terorismu, státní podporu terorismu i analýzu definic terorismu. Soustředí se na terminologické rozlišení terorismu od dalších fenoménů jako teror, guerilla i organizovaný zločin. Uvádí časovou chronologii vývoje moderního terorismu, která podle názoru autorky nejlépe reflektuje historický vývoj terorismu od konce 19. století do současnosti, od první anarchické vlny, přes národní a mezinárodní terorismus až k aktuálnímu globálnímu terorismu. Soustředí se na důvody vzniku současného islámského fundamentalismu jako stěžejní ideologie, která převádí mírové náboženství islám na politickou úroveň, jež nekompromisně definuje nepřítele (Západ, západní hodnoty, křesťanství či židovství), a za pomoci dostupných prostředků využívá dnešního efektu globálně propojených mezinárodních vztahů, aby radikální vize islámského politického hnutí byla naplněna. Islamisté reformulují termín džihád na globální džihád a za pomoci násilné teroristické činnosti bojují za své cíle. Jednou z nejznámějších a zároveň pravděpodobně nejdestruktivnějších radikálních skupin dnešního období globálního terorismu je al-Káida. Publikace se věnuje důkladné analýze struktury al-Káidy a jejímu historickému vývoji v čase. Datum 11. 9. 2001 je pro autorku zásadním předělem pro vývoj organizace, proto je jedna z kapitol věnována analýze struktury uskupení al-Káida před útokem na Spojené státy a další samostatná kapitola charakterizuje strukturu al-Káidy po útoku z 11. 9. 2001. Analýza spolupráce al-Káidy s radikálním hnutím Taliban a dalšími radikálními skupinami, i regionální rozlišení jednotlivých frakcí, které se napojením na al-Káidu zaštiťují, jsou nedílnou součástí textu. Dále je v publikaci rozpracováno téma sebevražedného terorismu – fenoménu, který bohužel destruktivnost dnešního globálního terorismu ještě umocňuje. Poslední kapitola zaměřená na státní podporu terorismu a financování terorismu uzavírá tematiku dnešního terorismu, potažmo globálního terorismu.
Hlavním cílem publikace je chronologicky, výstižně a sro-zumitelně představit současný globální terorismus, radikální uskupení al-Káida a ideologii, která je hybnou silou tohoto hnutí.